5. srpna v noci proběhne návrat ztracené dcery do Země české... ♥

Únor 2011

Projekt 30/14: Fear

28. února 2011 v 20:25 | Rowan |  Projekt 30
Takže konečně další střípek. Jak vám ho uvést? Další z náhlých nápadů při sledování událostí ve světě. Je to... Asi depresivní. Trochu post-apokalyptické, trochu sci-fi. Dost možná jste už podobné věci viděli a četli, nepřekvapilo by mě to. Tohle mě jen strašilo v hlavě a chtěla jsem to dát na papír. Asi jsem tam nedala všechny náapdy, které jsem k tomu měla a rozhodně jsem vynechala některé aspekty, které by situaci mohly ještě ovlivnit (ekolovie šla úplně mimo XD). A rovnou říkám - nehledejte v tom nic rasistického. Úmyslně nedokončuju myšlenku, co přesně se stalo, že se to všechno tak zvrtlo. Jen si hraju s myšlenkou...

A konec žvanění, snad se bude ... líbit (to zní cynicky, když vemu na vědomí ten obsah Oo ).

The End, Konec, Loppu, La Fin, Deireadh, Fine, Die Ende, El Final, Slut...

28. února 2011 v 12:23 | Rowan |  Co den dal
Jelikož tento blog stojí a padá s mým volným časem (tak jako většina blogů, co bychom si nalhávali), a jelikož můj volný čas byl v minulých dnech brutálním způsobem okupován, musím se pochlubit skutečnosti, že galeje skončily!

Ano, v čase 01:42 28. 2. 2011 jsem konečně dopsala bakalářku! Byl to boj, ale zvítězila jsem! Byl to boj, ale dokonce jsem přišla i na takové nesmysly jako jak "neosobním způsobem napsat odůvodnění, proč jsem si práci vybrala k rozpracování". Vážně, neosobně vysvětlit vlastní důvody a postoje. Nemluvě o tom, že jsem jim tam sotva mohla napsat fráze jako "bylo to nejmenší zlo", "věděla jsem, že tohle nějak popatlám dohromady" a jiné rozkošné informace, které slyšet nechtějí.

Líné páteční dopoledne

25. února 2011 v 10:57 | Rowan |  Co den dal
Rubrika "Co den dal" není tak docela trefná, neboť se to bude týkat více dnů, ale žíly si trhat nebudu.
Vždycky jednou za čas mě popadne touha nějak shrnout, co se děje, co furt dělám, proč nepřidávám (momentálně) střípky a tak... A jelikož se mi tu shodou okolností v programu uvolnilo páteční dopoledne, urvu si kousek času a něco rychlého sepíšu.

Projekt 30/13: Broken

23. února 2011 v 0:59 | Rowan |  Projekt 30
Inu, už jsem myslela, že dneska nic nebude. Únava, moc práce, prostě nenálada psát. Na druhou stranu jsem měla pocit, že bych dneska mohla zveřejnit tohle. A nakonec jsem si přeci jen sedla, učesala to a vytvořila z toho samostatný střípek.

Co k tomu říct? Nechce se mi k tomu nic moc říkat, protože už tak mám problém to sem vůbec dát. Jedinou nadějí, že čtenáři (i to málo, co bylo), už nejspíš odpadli, takže to vlastně nikdo číst nebude a... Pak je otázkou, proč to vůbec dělám. Asi mám nějakou naději, že se sem přeci jen jednou za čas třeba někdo zatoulá, ale.. ne, já prostě nemám, co k tomuhle říct. Ne tady na začátku, možná napíšu dovětek na konec. Na druhou stranu je otázka, jestli by varování neměla přcházet Před pohromou.

Projekt 30/12: Again

21. února 2011 v 23:35 | Rowan |  Projekt 30
Jsem hotová, mrtvá a vyčerpaná, s hlavou jak pátrací balón, a momentálně dost podrážděná nefunkčností internetového odkazu. No Hetalia today -_-

Bojim se, že to všehcno je vidět na dnešním střípku. Každopádně jedná se o pár let starý střípek, který jsem trochu učesala do mého dnešního stylu psaní a dnešního vykreslování postav, které se kdysi chovaly nesmyslně a pitomně. Původně se tenhle kousek jmenoval "Zas a znova", takže z toho zůstalo to "Znova" XD

Je to krátké, bezdějové, prostě momentovka v plné parádě. Vzhledem k délce se to možná setká s větším úspěchem než předchozí, poněkud delší "střípky" XD

A já jdu spát (Sledujete? Sledujete?! Je půl dvanáctý a já jdu spát! Neuvěřitelný...).

Projekt 30/11: Deal

21. února 2011 v 2:03 | Rowan |  Projekt 30
Poznámka: Omlouvám se za jeden den výpadku. Měla jsem toho trochu moc.

Jak už se ukázalo dřív, střípky jsem začala psát, abych se zbavila i starších nápadů, které ležely někde zahrabané ve složkách a šuplících, sedal na ně prach, ať již skutečný či virtuální, a mě bylo v podstatě líto, že jsou nevyužité. Tohle je jeden z nich.

Ennan tak nějak samovolně žije už čtyři, pět let. Svého času jsem se jí věnovala hodně, ale pak chudinka zmizela. I tak se ale vždycky jednou za čas někde objeví, aby se zase záhy ztratila. Zjistila jsem ale, že její příběh byl už docela dobře promyšlený a co nebylo, za ta léta vzniklo.

Když jsem teď ale před dvěma dny byla ve středověké hospodě, vzpomněla jsem si na ni, V hlavě mi okamžitě naběhl další střípek k jejímu příběhu, který kdysi dávno měl už pět kapitol (dobře, část z toho nebyla přímo s ní). A jelikož myslím, že ten začátek klidně můžeme fungovat i sám o sobě, jako střípek z nějakého příběhu, tady vám ho nabízím. A možná, ale vážně jen možná (nechci nic slibovat), se k tomuhle příběhu jednou vrátím a budu v něm konečně pokračovat :)

Podala jsem přihlášku

20. února 2011 v 14:25 | Rowan |  Co den dal
Sice bych měla psát bakalářku a opravdu se o to i snažím, ale potřebuju ventil. 

Právě jsem podala přihlášku na navazující magisterské studium na peďák na Karlovku. A jako vždy v podobných situacích mi je náležitě špatně (což se projevuje zejména tím, že neustále dělám nějaké překlepy a písmenka mě neposlouchají). 

Co budete žrát?

19. února 2011 v 22:14 | Rowan |  Co den dal
Tak než nadobro odpadnu, pokusím se sepsat aspoň pár slov k dnešnímu překvapivě vydařenému dni. Ne že bych se bývala bála, že dnešek nebude vydařený, ale ot ještě neznamená, že mile nepřekvapil. 

Pokusím se to ale vzít bez dlouhých a složitých rodinných pletenic, ale zaměřím se na jednu hlavní část dne (ano, píšu bakalářku, kdybyste se ptali, proč tak debilně vysvětluju, o čem budu psát XD). A hlavní částí dne bylo jídlo. Kam vzít návštěvu z daleké ciziny na oběd? 

Projekt 30/10: Can You Hear Me?

19. února 2011 v 1:14 | Rowan |  Projekt 30
Když jsem dopsala dnešní střípek, došlo mi, že něco podobného jsem už napsala. Ačkoliv stejné to není. Takže hlavně z toho důvodu a jelikož je to založené na něčem trochu jiném, dám to sem a bez ohledu na podobnost.

V tomhle je část osobních pocitů, velká část fantasie a jedna nekonečná a nezměrná láska, kterou nezlomí ani obsese východními kulturami. Enjoy!

Projekt 30/9: Melody

18. února 2011 v 2:20 | Rowan |  Projekt 30
Dneska se pokusím vynechat řeči o tom, že jsem unavená a je pozdě. Bohužel začínám mít pocit, že nejlíp se mi píše po půlnoci, kdy je hrobové ticho a nic mě neruší. Což je dost děsivé zjištění. Ale co... Zatim to zvládám XD

K dnešnímu střípku. Je to tak trochu pohádka. Nehledejte v tom žádný smysl a logiku a neklaďte si otázky, které se možná logicky objeví (tím vám samozřejmě nezakazuju se ptát XD). Berte to jako příběh pro děti, o lásce a naději a tak vůbec těhle hezkých věcech, které rádi posloucháme i jako dospělí.

Nějak jsem dneska zase bojovala s tím, jaký střípek napíšu, protože žádné aktuální nadšení jako před dvěma dny s forever se nekonalo, ale zato se konalo osvícení na poslední chvíli, takže se mi v hlavě vyrojil tenhle nápad, který asi vážně nemá hlavu ani patu. Nicméně přeji hezkou zábavu :)

EDIT 18/02/2011: Po poradě s Lassie jsem se rozhodla ještě dopsat takový krátký dovětek, který snad nadobro dovysvětlí situaci.

Projekt 30/8: Treasures

17. února 2011 v 1:44 | Rowan |  Projekt 30
Až příště zase začnu blekotat něco o tom, že půjdu spát dřív, máte plné právo se mi hlasitě a okázale vysmát. zasloužím si to. Sice už dneska opět dojíždim, ale stejně tu sedim a píšu. Nevim, jestli jsem poctivá nebo jen blbá. Když už jsem ale přes počáteční únavu a absolutní neschopnost vymyslet, o čem bude dnešní střípek, nakonec na něco přišla (celá překvapená, že to vážně neni špatný nápad), nedokázala jsem se na to vykašlat a jít spát.

Ano, původně jsem myslela, že dneska (včera, zítra.. já už vážně nevim XD) nic nebude - nebo v nejhorším bude až ráno (hlasitý smích - oprava - dopoledne) - ale jak to tak u mě bývá, náhoda mi pomohla. Předkládám vám tedy jeden ze střípků, které jsou založeny na osobní zkušenosti a to staré jen několik minut (teď už dvě hodiny XD ).

Přemýšlím, jestli jsem chtěla napsat ještě něco dalšího a mám neodbytný pocit, že to bylo vážně úderné, ale v hlavě už se sbírají k odchodu, takže si nemůžu vzpomenout. Nebudu to tedy protahovat a příjemnou zábavu přeji.

Jo! Vim! A říkám si, co mi na tom přišlo tak úderného, ale když už jsem si vzpomněla - dneska nadpis zcela prvoplánovitě naprosto odpovídající obsahu. Ale to už tu vlastně bylo i na toho Valentýna... Ne, vážně už jsem utahaná, když mi tohle příjde jako důležité sdělení...

Projekt 30/7: Forever

16. února 2011 v 3:07 | Rowan |  Projekt 30
Začínám mít nepříjemný pocit, že jsem tak nějak vlastně vynechala už dva střípky. Když se na to tak kouknu, pomalu jsem přešla z "to do půlnoci stíhám" na "to už stejně nestihnu, když je deset minut po". Což v praxi znamená, že vlastně v noci píšu střípek na další den. Předběhla jsem sama sebe, původně jsem psala střípky ze dne předešlého... Bohové, čas je úžasně tvarovatelná množina... (a jestli vám příjde, že žvanim, uvědomtě si, že jsou tři ráno a já už jedu jen ze setrvačnosti).

Ale k dnešnímu / včerejšímu / zítřejšímu střípku... jak to u mě tak bývá, narazila jsem na obrázek, který mi vnukl myšlenku, tu jsem nechala pár minut kynout a nakonec jsem ji za stálého míchání a třepání vypotila na papír (já fakt žvanim, co? XD). Měla jsem dneska nějak náladu na trochu sentimentu (neměla bych číst srdceryvné komiksy, i když se v nich ve finále ztrácim, zanechávaj dojmy) a už vůbec bych do toho neměla koukat na Kolju. Ovšem libovolná náhodnost je čistě podobná... Teda, podobnost čistě náhodná XD S čímkoliv... XD

Anyway... Dost už, jděte si užít tenhle střípek a jako vždy, všichni v produkci doufáme, že se vám bude líbit. Já jdu spát *yaaaawn*

Projekt 30/6: Love

15. února 2011 v 1:09 | Rowan |  Projekt 30
Když už dneska máme ten Valentýn, nedá mi to, abych se nepokusila vytvořit něco tématického. A než se začnete křižovat ve smyslu "další blázen", přečtěte si to. A pro ty z vás, kteří Valentýnem žijí... Já ne XD

Hm, a ano, vim, že dneska je to poněkud odfláklé. Byla myšlenka, ale nějak mi moc nešlo jí dát na papír.

Cesmínové hory - část III.

14. února 2011 v 1:23 | Rowan |  Povídky
Třetí, poslední část/kapitola povídky. 

Cesmínové hory - část II.

14. února 2011 v 1:20 | Rowan |  Povídky
Druhá část povídky. Možná by se to dalo nazvat i druhou kapitolou. 

Cesmínové hory- část I.

14. února 2011 v 1:18 | Rowan |  Povídky
(Půl hodiny mi trvalo vymyslet název, než mi došlo, že ho mám přímo před očima) Teď se pokusím vám poskytnout nějaký úvod. 

Jedná se o fanfiction k anime/manze Natsume Yuujinchou. Znamená to tedy, že to je má první práce z prostředí Japonska, což pro mě byla celkem výzva. Je mi líto, ale veškeré to míchání japonských slov do českého textu mi zní v devadesáti procentech strašně hloupě, takže jsem se snažila používat česká slova a české výrazy. Ne u všech to ale šlo a ne vždycky. 

Absence střípku

14. února 2011 v 0:31 | Rowan |  Co den dal
Jen potřebuju napsat pár slov, které se mi nechce dávat před následující článek, protože tam v podstatě nemají co dělat. 

První informace zní - dneska střípek nebude. Jasně, je to tak trochu lenost, ale taky je to velmi ohleduplný krok (věřte mi to aspoň trochu XD ). V následujícím článku (možná ve dvou -_- ) vás čeká povídka, kterou jsem teď během víkendu dopsala a kupodivu ji chci nahodit i sem. Ohledně té povídky se vykecám přímo před ní, protože tady byste to těžko hledali. 

To znamená, že střípek bude zase zítra. Aspoň doufám, Snažím se teď už konečně vážně pracovat na bakalářce, takže se literárně vyžívám tady, kde to je bohužel důležitější. Ale střípky mě baví, takže myslím, že nebude problém s dalšími kousky, jen prostě dneska už tak do vás plánuju narvat dvanáct stránek textu, takže vás nebudu zas tak tejrat (a těm, kteří nechtějí číst dvanáct stránek se omlouvám, menší porce zase příště). 

Hm... jak tak koukám, kecám tu úplně o ničem Oo Takže dost tohohle, jdu nahodit povídku. 

Projekt 30/5: Childhood

13. února 2011 v 0:43 | Rowan |  Projekt 30
Včera jsme se ohřáli v Itálii, dneska se posuneme trochu severněji, do chladnějších lokalit.

Tohle je rozpracovaný (hodně rozpracovaný) úryvek, který jsem psala jako součást mé práce na maturitu z Dějin výtvarného umění. Upřímně mě jeho původní podoba lehce zděsila, jak byla odfláknutá, takže s tímhle jsem o poznání spokojenější. Co si ale pamatuju, obrázek, který k tomu patřil, nebyl zas tak strašný, takže mě možná ironicky zachránilo právě to XD (Teď ovšem neuvěřitelně žvanim, protože všichni víme, že se svým výtvranem bych nikdy neprolezla XD).

Anyway... Tohle je jedna z mála věcích, kde se dá skutečně vystopovat má někdejší láska k historické, klasické fantasy typu Pán prstenů. Za poslední léta jsem se od ní už hodně vzdálila, ale pořád se ze mě dá občas něco vykřesat, jak se zdá XD Yay Middle Ages!

Projekt 30/4: Escape

12. února 2011 v 1:01 | Rowan |  Projekt 30
Psal se rok 2009, tuším srpen, a já byla na dovolené v Řecku. Proč jsem tady změnila zemi na Itálii? Prostě ji mám radši, strávila jsem tam dětství a miluju ji. Ale začátek tohohle vznikl právě v řeckém letovisku.

Původně to měla být povídka. Dlouhá, skutečná povídka s nějakou hlubokou myšlenkou, nebo alespoň nějakým ubohým příběhem. Jenže pokud se nepletu, už je rok 2011 a povídka nikde. A mě to bylo líto, takže tady je aspoň kousek, střípek, který víceméně zachovává myšlenku původního plánovaného příběhu. Ačkoliv tady poznáte jen Isabellu (jméno řečeno neni, ale klidně vám ho můžu prozradit XD), žádná z dalších postav, která s ní sdílí svět, se tu aktivně neobjevuje.

I přesto, že z povídky (minimálně prozatím) zbyl jen střípek, doufám, že na vás aspoň trochu dýchne horké italské léto a třeba se jednou dostanu k přepracování ve skutečnou povídku :)

P.S. Omlouvám se, že dneska tak pozdě, poněkud jsem se zapracovala do povídky, kterou už konečně dokončuji, takže na střípek zbylo méně času, než jsem myslela.

Projekt 30/3: Judgement

10. února 2011 v 23:07 | Rowan |  Projekt 30
Podívejte se kousek doleva (to znamená <<<- tam). Vidíte tam tu část "sběratelka příběhů"? Myslim to smrtelně vážně a tady je toho důkaz.

Jsou to asi dva roky (hrubý odhad, možná méně, možná více), co mi kamarádka vyprávěla o svém rozchodu. Už druhém se stejným mužem. A nějak z toho vyprávění vzniklo tohle. Jo jo, samozřejmě je to trochu dobarveno, lehce pozměněno a tak, ale inspirace je jasná :) Tímto děkuju a snad mě zítra nebudou pitvat na patologii XD