5. srpna v noci proběhne návrat ztracené dcery do Země české... ♥

Červenec 2011

P30/16: Wish

24. července 2011 v 3:56 | Rowan |  Projekt 30
Je pozdě. Nebo vlastně brzo. Chtěla jsem jít spát už před hodinou, ne-li dřív. Ale když jsem se konečně trochu vzpamatovala, uvědomila jsem si, že se mi chce psát. Předevčírem jsem dokonce zase po dlouhé době zažila pocit, kdy jsem stála na zastávce, čekala na tramvaj a hlavou mi letěly věty a myšlenky a slova a já litovala, že přesně v tuhle chvíli neexistuje nějaký přístroj, který by to všehcno přenášel do grafické podoby. Stýskalo se mi po těhle stavech.

Nicméně dnešní noc přinesla střípek, další zlomek do projektu, jehož jediným smyslem je mít odbytiště pro podobné nesmysly. A musím to zveřejnit hned, protože ráno už by se mi to možná vůbec nelíbilo. Ne že teď bych z toho byla kdovíjak nadšená, ale po takové době mám radost z každého aspoň trochu uceleného čehosi, co se mi povede dát dohromady. A tenhle nápad jsem si nosila v hlavě už dlouho. Původně měl vypadat úplně jinak. Po dnešním večeru jsem myslela, že napíšu šílenou depku, ale nakonec to dopadlo lehce a nevinně a... Možná je mi i líp. Je to jen takové kraťounké cosi, bez hlavy a paty, a nevím, jestli to ještě někdo kromě mě pochopí (i když doufám, že jo =) ).


Co mě tak napadlo.

23. července 2011 v 0:56 | Rowan |  Různá zamyšlení
Psala bych jeden článek za druhým. Psala bych příběhy a povídky. Ale bojim se. Dostala jsem se do stavu, kdy se bojím otevřít nový soubor, v hrůzě, že nic nenapíšu, že nevím jak začít. I když vím, jak začít.

Deportace na jih

5. července 2011 v 20:22 | Rowan |  Co den dal
Dneska jsem se po zuřivém dopoledním balení přesunula do jižních Čech. Ve čtvrtek odjíždíme k moři, a už se těším. Sice se mi po hodně věcech bude stýskat, ale těším se a doufám, že tam bude hezky.


Hm, už zase jsem ve stavu, že jsem chtěla napsat tohleto a támhle to a teď vůbec nevim, co jsem to chtěla psát. Možná o tom, že je venku vlastně docela hnusně. Nahřívala jsem si tu záda u krbu, abych úplně nezmrzla a dala bych ruku do ohně za to, že jsem slyšela svojí rýmu, jak si gratuluje s kašlem, jak jim tohle počasí svědčí a jak se jim to líbí. Zmetci, já vás tou slanou vodou vypláchám, že nebudete vědět, čí jste.

A díváš se na moře bezděky

3. července 2011 v 13:58 | Rowan |  Různá zamyšlení
Právě jsem dvě hodiny hrála počítačovou hru. Jsem vyděšená sama ze sebe. Ale jelikož je to celkem příjemná logická záležitost, baví mě to. A ta animace je roztomilá. Jiné přídavné jméno mě nenapadá.

Takže jsem si chvíli pobíhala po lehce steampunkovém světě s malým robůtkem a teď by stálo za to, udělat něco užitečného. Něco napsat. Dát konečně dohromady ten cosplayový strip, co jsme nafotili na pikniku. Udělat si jídlo. Páni, lidi, já dneska budu mít pořádné jídlo! Skoro by se to dalo nazvat pořádným nedělním obědem, což je u mě vážně docela šok.

Chladný začátek léta

1. července 2011 v 14:43 | Rowan |  Co den dal
Jsme multifunkční, uspervýkonná žena v domácnosti. Ha! A teď se bojte!

Ráno jsem dítě našla sedící v obýváku na pohádkách, takže budit jsem nemusela, bohatě mě vyčerpalo buzení sebe samé. Oblíknout sebe, oblíknout dítě, pobrat věci na nákup, nezapomenout seznam!, naskládat to do auta, usadit dítě, dojet ke školce. Podívat se, jestli nikde neni policajt a dojet před školku (na co si to tam hrajou s tim "tam se nesmí jezdit"?). Vybalit dítě a odevzdat ho do rukou nějaké cízí pančelky. Hm, když jsem jí tak sledovala, jen jsem se modlila, abyhc takhle jednou neskončila. Taková ta hrozně hlasitá uvřeštěná ženská, která i když mluví normálně, tak ječí. Ještě teď mě bolí uši.