5. srpna v noci proběhne návrat ztracené dcery do Země české... ♥

Listopad 2011

Hudební kouzlo okamžiku

29. listopadu 2011 v 13:50 | Rowan |  Různá zamyšlení
Mým největším problémem je, že i když mě napadne nějaké téma, nadpis, prostě něco, z čeho by mohl být článek, většinou si řeknu, že to za to nestojí, že nějaký čas počkám, co z toho vyroste. Blbost. Za nějaký čas si nepamatuju už ani o čem jsem chtěla psát, natož abych nasbírala nějaký další materiál. A tak dlouho čekám, tak dlouho věci odkládám, až mám najednou chuť psát tři články najednou. Klasika. (Pozn. Srdce Evropy, Časy se mění, aktuálně psaná Síla okamžiku...)

Bohužel se tím ztrácí jistá autentičnost článků. Kdybych si k tomu sedla už včera, bylo by jasněji řečeno, proč to vůbec píšu a nehledala bych složitě začátek...

Sbírka témat nafukuje hlavu

24. listopadu 2011 v 22:31 | Rowan |  Různá zamyšlení
Guhuhuuu...

A mě tohle nebaví. (Proč začínám článek skoro stejnou větou, jen znegovanou, jako cca před týdnem?!) Nicméně faktem zůstávám, ž emě neskutečně nebaví mít v hlavě asi tak tisíc a jedno téma - k povídkám, k článkům, úvahám, zamyšlením... čemukoliv, a přitom být neschopná napsat souvislou větu. Na téma, které jsem si vybrala.

Akicon 2011

22. listopadu 2011 v 13:10 | Rowan |  Reporty z akcí
Přes původní plány nakonec celý víkend začal úplně jinak, než měl. Což mi v první chvíli vzalo vítr z plachet, protože to od mých drahých rodičů byla jednoduše zrada, že se rozhodli vyjímečně zůstat v Praze. Přesto se od původního rozvržení nemuselo zas tak moc ustupovat.

Vysokoškolačka

16. listopadu 2011 v 23:49 | Rowan |  Různá zamyšlení
Mě to tak baví... když jsem byla ještě malé nevinné děvčátko s kukadlama jak pomněnky (jak mi nezapomínaly vždycky připomenout), dívala jsem se na ty dospělé slečny, hezky oblečené, bavící se o závažných tématech (popravdě, i kdyby tenkrát mluvily o počasí, nic bych jim nerozumněla) a snila jsem o tom, že jednou i já budu velká, a v hezkých šatech a s taškou přes rameno budu dlouhými kroky mířit z jedné velké budovy do druhé, jakobych to tam samozřejmě a velmi dobře znala.

Zastávka na znamení

14. listopadu 2011 v 23:05 | Rowan |  Různá zamyšlení
Tak už to potakalo i nás. Slyšela jsem o té záležitosti, dokonce jsem jezdila v autobuse, který tato místa míjel, výjimečně zastavil, a teď... I naše zastávka je na znamení. Proboha proč?

Uznávám, jsem v tomhle barbar, nepopsanej list papíru... Ale ne že by mi to MHD zjednodušovala. Nebo komukoliv jinému, koho postaví před tu děsivou skutečnost, že chce-li vystoupit, musí dát řidiči znamená. Jenže jak?! Jsou autobusy, v nichž je na výběr z dvaceti různých tlačítek, pěti druhů. Vážně, počítala jsem je!

Následně vzniká loterie. Je to to modré? Nebo to malé kulaté zelené? Nebo to červené na téhle tyči? Ne, tohle červené s invalidou to nebude... Ale možná tohle... Ne, to řve na celý autobus, takže příště zkusím to modré. Příště jede jiný autobus a loterie začíná na novo.

Ovšem už jsem na svých dobrodružných cestách potkala i autobus, jehož řidič měl evidentně plné zuby blbečků jako jsem já, vzal lihovku a poctivě všechny tlačítkal popsal. Takže jsem si přečetla několik různých vtipných popisků, k jejich pochopení by bylo třeba výkladového slovníku zkratek, ale minimálně už člověk tuší, kudy cesta k zastavení plechováho polykače lidí vede. Aspoň doufám.

Otázkou však zůstává - je tohle vůbec nutné, když ten autobus staví pokaždé? A nejen kvůli mě, ale vždy, opravdu vždy jsou na zastávce lidé, kvůli nimž stejně zastavit musí. Takže proč takhle týrat nebohé cestovatele, unavené, zrmzlé a zadumané, a nutit je přemýšlet nad tím, které ze záhadných tlačítek je to správné?

Podzimní únava?

8. listopadu 2011 v 22:35 | Rowan |  Různá zamyšlení
I přesto, že mám poczim neskutečně ráda, vypadá to, že na mě v nějaké podobě přeci jen dopadl. Alespoň tak si vysvětluji dnešek, kdy jsem nebyla téměř schopná vůbec vstát. Nakonec jsem to odpoledne vzdala a místo přednášky ve škole jsem si dala dvacet doma v posteli a aspoň trochu se vzpamatovala i bez litrů kafe. Zase ale prozměnu s litry čaje.

Score: 1827

3. listopadu 2011 v 21:26 | Rowan |  Různá zamyšlení
Měla bych pročistit rubriky, pročistit blog jako takový, protože tady jsou věci, které tu jsou zbytečně, hlavně ty rubriky.. ale to mě jen ted napadlo na začátku psaní.

Vlastně asi ani nemám nic konkrétního, o čem bych chtěla psát. Jen mě mrzí, že jsem už nic neplácala jen tak do vzduchu. A že teď na podzim je té inspirace tolik! Ranní mlhy (mnohdy trvající až do poledne), fantasticky zlaté listí, které září na dálku a šustí pod nohama, slabé slunce, které téměř nesvítí, ale když už, je to zážitek na celý týden. Mohli bychom si o tom vyprávět po večerech pohádky, co vy na to? XD