5. srpna v noci proběhne návrat ztracené dcery do Země české... ♥

Akicon 2011

22. listopadu 2011 v 13:10 | Rowan |  Reporty z akcí
Přes původní plány nakonec celý víkend začal úplně jinak, než měl. Což mi v první chvíli vzalo vítr z plachet, protože to od mých drahých rodičů byla jednoduše zrada, že se rozhodli vyjímečně zůstat v Praze. Přesto se od původního rozvržení nemuselo zas tak moc ustupovat.



Takže jsme se odpoledne sešly s Yami, abychom nejdřív zašly ke mě do školy na přednášku o hitorii KSČ a pak hurá do Prahy fotit. Neprozřetelně jsme si jako fotografa domluvily Ikahodo, což se rovná pokusu o sebevraždu, protože devadesát procent času se pak člověk směje a snaží se vůbec uklidnit. Nejnáročnější to asi bylo po zcela klidném prohlášení "Ano, je to přesně tak, jak to vypadá - točíme historické porno!", které prohodila na nicnetušící kolemjdoucí jedince.

Po relativně rychlém jídle (Ano, strávily jsme v KFC jen asi hodinu a půl, to je na nás opravdu obdivuhodný výkon), jsme se nicméně musely všichni zase rozejít, Ika zamířila dom a my s Yami do auta, po menším bloudění jsme našly cestu k Frodí, kde našla azyl a já se vrátila kousek zpátky k Taře, kde na mě čekala Lassie s otevřenou náručí, takže jsem nemusela trávit páteční večer doma, vytočená jak klíště, jak se to všechno rozpadlo. Navíc byla možnost doupravit paruku na další den, pustili jsme si k tomu poslední čtyřdíl Avatara a v dalších záchvatech smíchu se pak odebrali do postele s tím, že se musíme přeci vyspat na následující dva dny. ... Fail. Moc se to nepovedlo, tim spíš, když do dvou ráno šišláte a vykřikujete něco o Sleepbendingu XD

Budík v osm byl trapným pokusem o brzké vstávání. Jednou posunutý budík, podruhý posunutý budík... A "ještě to posuň" *překulení na druhý bok*. V půl devýté vtrhla do pokoje Tara s láskyplným "Nechci vám do toho kecat, ale měly byste vstávat". Takže jsme se nakonec přeci jen vykopaly z postele a strhl se kolotoč stahování, oblíkání a balení. O hodinu později (a kousek), jsem sedla do auta a dojela si přes údolí pro bráchu, s nímž jsme pak ještě vyzvedli malou Francii, která byla ráda, že od Tary mohla utéct, protože tam začínalo být poněkud těsno.

Fronta před KC Zahrada sice v první chvíli vypadala děsivě, ale nakonec to tak hrozné nebylo a docela rychle jsme postupovali až k registraci, kde mi oznámili, že na conu už jsem. Wtf? Jak jsem? No teď už jsem, ale teď jsem přišla... Nějaký technický error, ale dokud mě nevyhodili, byla jsem v klidu.

Připojili jsme se k hetalistům, kteří už začali okupovat křesílka v přízemí kulturáku a tam jsme zakempovali tak nějak na furt. I když pro mě byl hodně nezvyk mít krátké vlasy a hlavně - přepnout. Přepnout s Elizy na relativně tichého kluka, který si rozhodně nepouští hubu na špacír stylem, jakým to s radostí občas dělám já. A tak Shoumovi občas ulítly rejpavé poznámky, za které málem pokaždé dostal za uši od bráchy.

Vítání, zdravení, posedávání, focení... to je nějak jediné, co si pořádně pamatuju ze sobotního dne, předtím, než jsme se sebrali a kolem čtvrté odpoledne jeli opět k Taře, kde jsem se převlíkli. Malá Francie nám vyrostla ve Velkou Británii, tučňáčí bráchové přemorfovali do Hetalistů. "Hurááááá, můžu žase dýchat!" byla asi nejsilnější myšlenka daného momentu. A hned na to jsem se začala radovat, že už zase oficiálně můžu začít být rejpavá a můžu se navážet do Rumunska. A že mi to jde n_n

Hromadně jsme se přesunuli na Chodov, kde už na mě čekal manžel ( *u* ) a většina si tam pořídila něco k jídlu. Já se spokojila s užíráním pár hranolků lidem kolem, protože jsem neměla vůbec chuť k jídlu. Možná to bylo proto, že jsem si už zase připadala jak králík, kterého se chystají zakousnout a nemínila jsem se vykrmovat lovci na očích. Nicméně se nám povedlo rejt do sebe s Rumunskem tak dlouho, až jsme vrzaili do stolu a převrhli kelímek s colou a vytvořili docela nechutný bazének na jednom z táců. Dostali jsme vynadáno oba, snažila jsem se tvářit provinile, ale vážně mi to nešlo XD Takový hodně IC moment.

Návrat do Zahrady proběhl docela v klidu, zase jsme se vrátili na naše místa na křeslech, na chvíli jsme šli zase fotit ven, ještě nějaké večerní fotky se spodním osvícením, návrat dovnitř, rozmrzání, zapečená bageta k pozdní večeři a žvanění. Část chumlu se pak sebrala a šla na Interstellu 5555, takže jsme zůstaly v sestavě já, Laknea a Elda, která kolem jedenácté zmizela domu, v mezičase se prozměnu objevila ještě mau, která odešla chvíli po ní.

Bohužel naše strategicky zabraná území byla obsazena okupanty, kteří si přišli "na chvíli" sednout, s vědomím, že držíme místa našim lidem... Málem mě při tom zasedli, což vážně nebylo zrovna milé a celý zbytek večera a noci jsem na ně prskala. Aby toho nebylo málo, byly jsme s Lakneou (a dalšími účastníky akce) svědky hysterické scény neznámého muže, možná někoho z organizátorů, který se prohnal celou Zahradou, všude práskal dveřmi a při druhé cestě neváhal převrhovat židle. Zbytek conu jsem předstírala neexistenci kdykoliv prošel kolem.

Kolem půlnoci dorazily Lass, Ika a Yami z Interstelly, naspeedované, ale stejně po chvíli krafání začaly pomalu odpadat. Vzhledem k zabrání zbytku našich křesílek, nakonec padlo rozhodnutí přeci jen se přesunout do tělocvičny/sálu, kam jsme se v půl čtvrté odebrali už úplně všichni. S Yami jsme ještě chvíly krafaly, ale po záchvatu smíchu nad letáčkem, na kterém jsem přečetla místo "psychiartická léčebna" "psychoteroristická léčebna", jsme to radši taky odpískaly.

Noc hrůzy. Vážně. Spala jsem přibližně dvě hodiny čistého času, utahaná jak kotě, vždycky jsem upadla do komatu, pak se z nějakého důvodu probudila a málem jsem ani nebyla schopná se otočit, jak jsem byla ztuhlá zimou a únavou. Když v půl osmé začaly hrát dudy, nebo co to bylo, myslela jsem, že někoho zabiju, ale kupodivu se mi povedlo se celkem probrat a uznávám, že ta hudba byla víc než dobrá. Akorát se mi zablokovala kyčel a svým poskakováním k batohu jsem si vysloužila poznámku, že tancovat k tomu fakt nemusim. Drzoun dostal dekou, popadla jsem si svých pět švestek a šla zjistit situaci v hale a na křesílkách, která - jaké to překvapení - byla obsazená zlouny z minulého večera.

Odnést věci do auta, koupit si nějaké pití na další den a po návratu se nadopovat kafem. Mezitím se uvolnila křesílka. S cosplayem se už většia z nás neobtěžovala. Vůbec na ot nebyla síla a energie a ve stavu podobném zombie by to nebylo ani moc reprezentativní. Neděle se místo toho vezla v posedávání a smrtelných hláškách a momentkách. Když kolem nás prošlo dítě celé v modrém, které jsme viděly potulovat se po Zahradě minulé noci asi ve dvě ráno, uklouzlo mi cosi o tom, že vypadá značně použitě, což ti perverzáci kolem samozřejmě pochopili úplně jinak, než jak jsem to myslela, takže z toho měli hroznou srandu.

Chvíli s námi poseděla Hanyuu, která přinesla historku o hysterických bláznech na burze, kteří se vrhli na všechno s Hetalií (ano, a Hetalistky jsou prý upištěné husy... Hm, uvažuju, kdo z nás tam byl... a nikdo mě nenapadá), pak se objevila mau a v grupě pěti holek se nám povedlo rozkošně vykolejit jednoho macha (macho, macho, machoooo *singing*) , který na nás dělal ramena přes celou halu, načež se pokusil útočit primitivním plyváním rozžvýkaných žvýkaček. Prosím? To jako myslel vážně? Ovšem vidět Haily, která vypadala, že jestli zjistí, kdo to byl, tak ho sežehne pohledem, bylo k nezaplacení. Zrovna tak jako vidět Lakneu zcela spontánně odbouranou smíchy. Myslím, že hlavním odbouravatelem byla Ika, která přišla, nechápala žvýkačky a začala prskat cosi, co nás rozesmálo všechny (tradičně), ale z nějakého důvodu to Lakney odskákala nejvíc.

Ika: "Lakneo?"
Laknea: "...?" *začíná se uklidňovat*
Ika: "Prdel!"
Laknea: *další záchvat*... a s ní polovina stolovníků, fakt to bylo k nezaplacení.

Bohužel se blížila druhá odpoledne, konec programu a hlavně čas k odchodu, aby Lass stihla autobus domu. V plánu byl ještě menší dojezd někde na Václaváku v některém z fastfoodů, odkud vyrazí plzeňští na vlak. Přibalili jsme s sebou Haily, což bylo nesmírně fajn, přejeli na Kačerov a odtud metrem na Václavák. Já ještě doprovodila Lassie na Florenc, aby na metro nemusela čekat sama a nenervovala, že to nestihne.

A finišujeme... Poseděli jsme v novém Mekáči, probrali nějaké nápady, které se objevili na conu, ale bohužel se najednou vystřelilo a jako o závod se vyrazilo na nádraží, kde plzeňáci naskákali do vlaku a mazali dom.


Nezapomenutelné pojmy:
♦ Zlý pán - ten divný člověk, co se prohnal v noci Zahradou a vypadal, že bude vraždit.

♦ Použitý šmoula - Chudák dítě celé v modrém, které fakt vypadalo, že celou noc nespalo. Hm, i to je možné.

Ta, co ji Nagat přidala, aby se jí zbavila - nechci to moc pitvat, z očividných důvodů. Velmi dlouhá a nepraktická přezdívka, téměř indiánské jméno, které se nedá dost dobře používat v praxi. Oslovte tak danou osobu a to bude otázek...

Cosplayerka Nagat - Fakt tam jedna byla. Asi je to jen náhoda, ale vážně to tak působilo.

mau s velkym M - a až nás jednou naštve, napíšeme si ji do deníčků jako Mau! XD (vysvětlivka: mau se píše vždy a pouze s malym m! XD)

P.S. Omlouvám se, možná mi někde slušně hapruje shoda přísudku s podmětem (šly/šli), protože v tomhle světě se shodnout na rodě je občas nadlidský výkon XD
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Loverka Loverka | Web | 22. listopadu 2011 v 13:13 | Reagovat

pěkný blog, oplatíš..? :)

2 Rowan Rowan | Web | 22. listopadu 2011 v 13:14 | Reagovat

[1]: Ne

3 Leni-chan Leni-chan | E-mail | Web | 22. listopadu 2011 v 21:27 | Reagovat

A i když ten report nehýří zrovna pozitivními dojmy(nebo na mě to aspoň tak působilo), stejně mě sejří, že jsem tam nebyla. No nic, tak snad někdy příště...

4 Mari Mari | Web | 22. listopadu 2011 v 21:42 | Reagovat

Vážně moc dobrý report.
Tak konečně vím, co zapříčinilo ten převržený kelímek. Pošťuchování Maďarska a Rumunska muselo být epic.
Vzhledem k tomu, jak žalostně na tom byli s plackami, plakáty a ostatním zbožím, se nedivím, že se někdo tak vrhal. Já si koupila asi jen 3 placky a na burzu jsem nešla (a jak tak koukám, stejně by na mě nic nezbylo).
No nicméně... vypadá to, že jste si to vážně užili. XD

5 YamiKisara YamiKisara | E-mail | 22. listopadu 2011 v 22:30 | Reagovat

Bylo přesně takový, jaký to popisuje ten report - naprosto skvělý a úžasný a těším se na další akci XD

Sáňky! 8D
XDDD

6 Rowan Rowan | Web | 23. listopadu 2011 v 12:44 | Reagovat

[3]: LENI-CHAN: To já se jen snažila napsat ten report aspoň trochu objektivně a krotit to nadšení XD Bylo to super, škoda, žes nebyla =(  příště! 8D

[4]: MARI: Ten prokletý kelímek... A doufám, že ty sis to taky užila =)

[5]: Sáňky... skončíš s hlavou v závěji >8D

7 DaQ DaQ | 24. listopadu 2011 v 11:05 | Reagovat

"Smoula" aka "Modry nindza" spal. 6 hodin urcite ;-)

8 Rowan Rowan | Web | 24. listopadu 2011 v 16:50 | Reagovat

[7]: Tak to ráda slyšim, když jsem ho viděla v ty dvě ráno, skoro mě to vyděsilo a dopoledne chudák vypadal vážně hrozně zničeně. Tak aspon těch šest hodin =)

9 Lass Lass | Web | 26. listopadu 2011 v 11:21 | Reagovat

... pfft, pošťuchování epic. Představa, že jsem se hnula/opřela asi pět sekund předtím, než se to převrhlo, mě děsí. Mohla jsem to mít všechno na sobě. Uf. XD

Nicméně, všechny poznámky pod čarou naprosto zabily. :'D

[5]: [6]: Vy dvě sáňky se radši uklidněte. Dost možná sníh vůbec nebude... =/ Nicméně, také se na akci těším. 8D (a vždycky si pro sníh můžeme někam dojet.. :'D)

10 fonty fonty | 29. listopadu 2011 v 20:44 | Reagovat

jesli me chces zabit za ten budicek musis me najit

11 Rowan Rowan | Web | 29. listopadu 2011 v 20:56 | Reagovat

[10]: Nechci tě zabít XD Pokud se nepletu, jsi ty původce tý písničky, takže tě fakt zabíjet nehodlám XD

12 fonty fonty | 12. prosince 2011 v 0:26 | Reagovat

ano budicek byl pousten z meho mobilu a byl to muj napad.
Pokud chces info co to bylo za pisnicku tak:
Ah! My Goddess Opening Sorezore No Tsubasa Shiawase No Iro
full verze: http://www.youtube.com/watch?v=WUJXvOMteyI

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.