5. srpna v noci proběhne návrat ztracené dcery do Země české... ♥

Květen 2012

Boření měst

24. května 2012 v 12:18 | Rowan |  Různá zamyšlení
Otevřou nám nový obchoďák! Další, velký, úžasný komplex plný obchodů, možností kde utrácet, místo, kde se budeme moct scházet! Jak skvělé!

Po půl roce je v obchoďáku prázdno. Polovina prostor je nepronajatá, druhá opuštěná. V Praze je obchodních domů moc. Zejména lokality jako Novodvorská a Nové Butovice na mě působí vysloveně nešťastně. Z Butovic bude za chvíli dům hrůzy.

V Plzni jeden takový měli taky, i když asi se mu tak říkalo z jiného důvodu (ano, já vím, tohle byl kulturní dům, s obchody v přízemí). Teď je zbouraný a řeší se, co na jeho místě - buď park nebo ještě větší, ještě monumentálnější, ještě fantastičtější a ještě kompaktnější obchodní dům. Príma. Hlasuju pro park, klidová zóna nedaleko centra, nad řekou, pod něj klidně schovejte parkoviště, aby se vyřešil i problém s nedostatkem míst k parkování.


Nejsem Plzeňák, vím, že do toho nemám co kecat, ale nějaké ty Plzeňáky znám a sdílím jejich názor, že dva velké obchodní komplexy, jeden na každém konci města, bohatě stačí, proč proboha budovat další v centru. Natož v téhle podobě. (Více si o momentálních plánech můžete přečíst tady.)

Projekt přesně zapadá do systému "hele, flek, narveme tam obdchoďák", který poslední dobou vládne všemu. Mám neodbytný pocit, že se ztrácí jakákoliv myšlenka na okolí, na minulost i budoucnost. Jen teď a tady. Nikdo nebere ohled, jak právě tenhle projekt zapadne na právě tohle místo, hlavně když se posypou peníze.

Možná nejsem odborník na slovo vzatý, ale stejně mě to rozčiluje. Je to stejné, jako když komunisti šli a ve všech městech postavili sídliště a absolutně tak zníčili celou jejich atmosféru. O příšerných zrůdách na náměstích, tu obchodní dům, tu pojišťovna, ani nemluvě. Přesně v tomhle se dneska vlastně pokračuje, jen se to schovalo za spotřební smýšlení společnosti.

Vím, že někdo mě bude chtít nařknout jako zpátečníka a konzervu - budovat se musí, nemůžeme žít ve skanzenech! A s tím naprosto souhlasím. Kauza kolem bourání domu na Václavském náměstí mi přišla směšná a zbytečná. Ten dům není nijak zázračně výjimečný, jsem pro přestavbu (hlavně, že o tom domě dole na Václaváku, který roste mezi fantastickými secesními budovami, se ani neceklo), jsem pro nové a moderní budovy, jsem pro mrakodrapy na Pankráci, ale jsem pro to, aby se snažilo zachovat duch města. Aby tu zůstala snaha přemýšlet o budoucnosti o tom, jaký užitek bude mít stavba za dvacet, třicet, padesát, sto let. Jaký užitek bude mít za dva roky, kdy polovina obchůdků bude prázdná - buď tady, nebo v obou zbylých obchodních centrech.

Přijde mi, že z měst se stávají rozpadlé jednotky, které spolu nespolupracují, jedna nepočítá s druhou, každá roste samovolně a bezohledně. Zapomíná se na estetiku, zůstává jen užitná hodnota, strohá a téměř bezvýznamná. Už se nedá mluvit ani o jednoduché účelovosti, kterou se pyšní některé prvorepublikové vily. A tohle není jen otázka budov, ono to už dávno začalo na poli spotřebního zboží....

Ale to už bych se pouštěla zase jinam, zůstanu u měst a nových staveb. Vlastně - jaký je váš názor na podobné nové stavby?

Podat si ruku s Briggsovou

22. května 2012 v 11:46 | Rowan |  Co den dal
Pátek byl hektický. Musela jsem si zabalit na víkend, doběhnout na jednu přednášku, vyškemrat zápočet, pak na druhou, tam odprezentovat povídání o Kroměříži, vyžebrat druhý zápočet a ve dvě jsem utekla a honem na Výstaviště na Veletrh knihy. Jely jsme se Sol, obě natěšené, zvědavé, vybavené knihami na podpis. Když jsem zjistila, že letos bude mít autogramiádu Patricia Briggs, málem jsem se proměnila na hysterickou fanynku, ne nepodobnou těm, které omdlévaly na koncertech Kelly Family.

Zbrusu nové ráno

17. května 2012 v 9:42 | Rowan |  Různá zamyšlení
Mám ráda rána.

Uvědomila jsem si to teprve nedávno, ačkoliv svítání jsem milovala vždy. Hlavní problém je v tom vstávání. Když se ale nakonec z postele přeci jen dostanu, jsme ráda.

Syrové slunce, čerstvý vzduch, který se ještě nestačil ohřát a trochu štípe, svěží zelené zelené listy, které se natahují po hřejivých paprscích... Nebo vzduch vlahý po předešlé noci, vonící mořem a cizinou. Nebo městem, jehož zdi i po několika hodinách bez slunce ještě stále sálají teplo... Vzduch vonící zeminou, starým lisím a podzimní mlhou... Dokonce i ta zimní rána, štípající do tváří, mají něco do sebe. Zejména když přes noc nakreslí ledové květy na okna a ulice skryje pod novou sněhovou pokrývku.

Na ránech je cosi kouzelného, nadějného. Nový den, který začneme s novým elánem a všechno bude lepší... Nebo ta rána, kdy se po noci strávené v autě probudíte kdesi, možná ještě v Alpách, možná už někde v pádské nížině, všechno voní úplně jinak než když jste usínali, a těšíte se na nové objevy a nová místa, která poznáte.

Škoda, že tohle všechno skoro mizí pod nánosem naprosto všedních, obyčejných a nezajímavých rán...

Je cosi shnilého v zemi Hetalistické

11. května 2012 v 23:29 | Rowan
Ale ono to ani nebude nic shnilého, to by si zase mohl vzít někdo osobně...

Hned na úvod - omlouvám se, tohle je nejspíš "článek" čístě pro zasvěcené, ale mám potřebu se v tom rejpat veřejně a hlavně bych byla nesmírně ráda, kdyby pokud možno všichni zasvěcení a všichni, co k tomu chtějí něco říct, vyjádřili svůj ctěný názor v komentářích dole.

Animefest '12

10. května 2012 v 19:49 | Rowan |  Reporty z akcí
Druhé kolo. Po roce zase na Animefest, tentokrát s určitou představou, jak to vlastně funguje a s daleko větší partou lidí kolem sebe, ke které jsem se mohla připojit. To jsou asi hlavní vstupní informace.

Tentokrát už jsem se opravdu těšila. Ani nevím proč, protože práce až nad hlavu, hetalistky se nějak moc nedávaly dohromady, žádné nové cosplaye... ale stejně jsem se těšila, že všechny zase uvidim, že na tři dny vypnu, že změnim prostředí... zkrátka AF v plné parádě.