5. srpna v noci proběhne návrat ztracené dcery do Země české... ♥

Červenec 2012

P30/17: Snow

23. července 2012 v 21:11 | Rowan |  Projekt 30
Tenhle střípek mi leží v hlavě - překvapivě - od zimy. Napadlo mě napsat něco, úplně jiným stylem, než jak píšu normálně, než jak se normálně píše vůbec. A vznikla tahle myšlenka, se kterou jsem si hrozně dlouho nevěděla rady. Pořád jsem vymýšlela a přemýšlela... Byl styl, ale zkrátka chyběl obsah.

Nakonec se objevila i myšlenka obsahu. Tak moc jsem se jí chytla, až jsem docela zapomněla na jinou zápletku, kterou jsem původně do příběhu dát chtěla. Zkoušela jsem to tam zpětně naroubovat, ale nezdá se mi, že by to tak docela fungovalo, takže jsem to zkrátka nechala tak, jak jsem se rozepsala. Nevím, jestli je to dobře nebo špatně, protože už jsem se setkala se zpětnou vazbou, která mi naprosto vyrazila dech, ohledně konspiračné teorie, o co tam vlastně jde.

Ale skončím s vysvětlivkami. Původně jsem plánovala dát na závěr ještě EndNotes a vysvětlit, co že je tedy obsahem povídky, ale vzhledem k té fntastické konspirační teorii, jsem se rozhodla to neudělat. A budu moc ráda, když mi do komentářů napíšete svou vlastní teorii, o co by tu mohlo jít...

A úplně na závěr, než vás přestanu trápit úvody a začnu vás trápit samotnou tvorbou: Do teď nevím, jestli to je nebo není nějaký fandom. Ale i to se vztahuje ke konspiračním teoriím :D Ale už... Enjoy! =)

Prší a prší

22. července 2012 v 13:20 | Rowan |  Různá zamyšlení
Rodiče začínají uvažovat o tom, že mě začnou na chalupu vyvážet vždy, když bude příliš dlouho sucho. Mám pocit, že kdykoliv přijedu, tak prší. tak jako teď. Těšila jsme se na léto, teplo, sluníčko, koupání a večerní grilování a místo toho tady tupě sedím u počítače. Sice udělám spoustu práce (jako), ale to jsem si od tohoto rodinného víkendu jaksi neslibovala. Daleko radši bych si vzala šaty a jela na výlet do Písku, dala si zmrzlinu a po návratu skočila do rybníka.

Takže se snažím aspoň něco udělat. Ne že by mi to kdovíjak moc šlo, protože pořád kolem poskakuje rodina, takže soustředěnost je poloviční. Podívala jsem se na polovinu práce do školy (na tu méně náročnou polovinu), pořád jsem nenapsala nic k cestě po Pobaltí, neroztřídila jsem fotky... Ale zato jsem rozeslala mraky e-mailů, kolem třiceti z nich byly odpovědi na nabídky pokojů k pronájmu v Budapešti. Pak maďarská banka, ještě musím napsat do Debrecénu, že přijedu později večer, do šesti to nestíhám...

Dokonce se mi povedlo i psát. A to tak, že jsem v povídce úplně zapomněla na jednu část, kterou jsem tam původně chtěla dát. A teď nad tím sedím, koukám a přijde mi, že ta část už se tam nehodí. A ačkoliv mám domyšlený konec, najednou si nejsem tak docela jistá, jestli je správný. Navíc jsem se chytla myšlenky, že to možná není tak moc random, jak jsem si původně myslela a trochu to ten závěr pozměnilo. Ale nebudu tu plácat nesmysly o něčem, co neznáte, myslím, že to večera bych to mohla zveřejnit... Pokud se mi to povede skutečně dopsat.

Spoustu drobností skoro o ničem, ale aspoň mám dobrý pocit, že něco dělám. Když už si nemůžu užívat horkého léta - už to vidím, že zítra přijedu do Prahy a do večera budou třicítky, protože už se nebudu mít kde cachtat. Aspoň snad bude hezky na Advík a Maďarsko mě snad nezklame a aspoň tam si snad užiju hezké počasí.

PS... O tom všem, co se teď dělo a děje jsem rozepsala asi deset článků, ale zatím se mi nedaří je dopsat a horká aktuálnost se pomalu rozplývá v poněkud hořkou realitu s vyhlídkou stěhování. Jupí.

Shadows

9. července 2012 v 22:29 | Rowan |  Různá zamyšlení
V sobotu jsem se vrátila z Pobaltí a ještě pořád si hraju s myšlenkou, že o tom snad dokážu napsat nějaký report. Jenže není pořádně kdy, protože pořád mám plno práce mimo počítač a zítra zase odjíždím pryč, mimo téměř veškerou civilizaci, počítač, částečně mimo signál telefonních operátorů. Prostě do ticha a klidu a těším se na to, i když to bude zvláštní a neobvyklé, ale určitě uklidňující.

Za ten týden v Pobaltí jsem poznala pět nových států, jejich hlavních města, měla jsem šanci alespoň zběžně poznat pět dalších národů. Cestování mě baví. Sice vím, že na "znalost" bych musela v dané lokalitě strávit daleko víc času (a kvůli některým doufám, že jsem viděla nereprezentativní vzorek některých národů), přesto to bylo zajímavé a poučné a plné zážitků. ... Když tak nad tím přemýšlím, vážně musím něco sepsat. Nevim, jestli to budu poctivě brát den po dni, nebo udělám nějaké souhrné sepsání... Ale snad něco udělám. A fotky musím protřídit (opět) a nahrát... Jen ten čas nějak není... Ale to už se opakuju.

Hm.. a ted mi tak došlo, že jsem si dneska v korálkárně zapomněla koupit nové zapínání na jeřabinový přívěšek, který se mi na cestách přetrhl... No nic, jdu dělat aspoň něco, ale přinejmenším se s vámi podělím o zajímavou skladbu a zajímavý videoklip, který mi teď večer ukázala kamarádka.