5. srpna v noci proběhne návrat ztracené dcery do Země české... ♥

Zpátky na scéně

25. března 2015 v 22:47 | Rowan |  Co den dal
Po třech týdnech mám doma zase svůj milovaný laptop. Nebyl by to totiž pořádný odjezd, kdyby se mi měsíc před tím nerozsypala technika. Stalo se mi to před Budapeští, tak snad, aby to Seville nebylo líto. Ale ty nervy, když jen dva týdny trvalo vyřízení administrativy, že mám vážně právo na dvouletý servis. Samotná oprava trvala bez přehánění 24 hodin. Ale tak jsem zpátky mezi živými a nemůžu uvěřit svému štěstí.



Trochu mi to nabouralo plány. Chtěla jsem toho ještě hodně dohnat a napsat, než se mi nahrnou nová témata a než se mi všední den totálně překlopí a nebude na nic čas. Teď si říkám, že na letišti v Barceloně bude času habaděj a možná bych to mohla trochu dohnat při zabíjení času. Protože pochybuju, že se k čemukoliv dostanu během následujících dní.

Tyhle poslední dva týdny byly hektické. Musela jsem toho hodně oběhat a vyřídit, trávila jsem překvapivě hodně času s rodinou, hlavně abychom se užili, než zmizím. A taky jsem byla extrémně kreativní. Nepochybuju, že jen díky nepřítomnosti počítače. Zvládla jsem si ušít naprosto luxusní letní šaty a krásnou květovanou tašku přes rameno. Dohnala jsem tisíce drobností, ke kterým jsem se nikdy nedostala kvůli tomu, že jsem nakonec večer vytuhla u počítače. Což jde velmi snadno, jak mi určitě mnozí z vás potvrdí.

Vím, že tenhle článek je o ničem, ale mám takový absťák po psaní, že musím aspoň něco do té klávesnice naťukat. Na druhou stranu jsem tak vyjukané z té možnosti, že nedokážu myšlenky soustředit kvalitním směrem. Ani ten (už tři týdny) rozepsaný článek nejsem schopná dokončit. Nicméně je v plánu. Stejně s několika dalšími články, které bych asi pomalu chtěla hodit už rovnou na svůj nový ofiko blog, který jsem před časem založila na blogspotu. Jenže ten je zatím prázdný a trpí klasickým syndromem čistého papíru - nejhorší je napsat první větu. První článek. Začít. Ale věřim, že se mi to povede, protože Sevilla bude silná motivace.

Jinak, když už se tu rozepisuju (celkem sáhodlouze) o absolutním ničem, zítra mě čeká promoce. Měla bych jít spát, abych na to byla svěží a krásná a .. místo toho tady sedím a popíjím víno a je mi to nějak úplně jedno. Budu ráda, když jim zítra neokopu kotníky. jen tak pro tu radost, že se jim můžu aspoň trochu pomstít za všechny ty útrapy v posledních dvou letech. Ba ne, budu sofistikovaná dospělá žena, s hlavou hrdě vztyčenou a hrdě si převezmu diplom potvrzující, že jsem to všechno zvládla a je ze mě titulovaná megera.

Tak a dost. Mám chuť do světa vykřičet úplně všechno, protože mi posledních jednadvacet dní zákon schválnosti tuhle možnost vzal. Ale kdo to pak má číst, že jo? ;-)
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Daniel Hloušek Daniel Hloušek | E-mail | Web | 25. března 2015 v 23:29 | Reagovat

Já zase čekám na svůj milovaný mobil, zatím jako náhradu mám o několik let starší model a... na zbláznění, cítím se z toho dezorientovaný. :-D

2 naoki-keiko naoki-keiko | Web | 26. března 2015 v 9:30 | Reagovat

Mě se jednou notebook rozbil těsně před vánočními prázdninami. Po chvíli jsem si přestala zoufat (i to mě docela vyděsilo, že si zoufám) a pustila se do ještě víc knih, vyrábění, uklízení a jiných různých maličkostí a byla jsem na sebe docela pyšná. Počítače žerou nejen čas, ale i sílu a iniciativu. Nebo jsem začala mít ráda výpadky proudu (na druhou stranu je ale taky nenávidím kvůli věcem jako voda a vaření nebo topení). Člověk se najednou pustí do věcí, které strašně dlouho odkládal. Ale je to vždycky tak trochu úleva, když je ten počítač spravený a funkční. I když na druhou stranu je to trochu děsivé...
Přeju aby jsi na promoci byla hrdá, krásná a sebejistá oficiální "Megera" .

3 Egoped Egoped | E-mail | Web | 26. března 2015 v 9:59 | Reagovat

A ta fotka dospělé ženy v naprosto luxusních letníčh šatech je kde?! Odmítám číst dál, dokud tato schválnost nebude napravena :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.