5. srpna v noci proběhne návrat ztracené dcery do Země české... ♥

Projekt 30

P30/18: Fairy

18. srpna 2013 v 0:15 | Rowan
Mám ráda, když příběhy samy rostou. Kdžy je nemusím moc nutit a oni se samy skládají do vět. Takhle jsem ležela na pláži, ztracená ve vzpomínkách a najednou se mi začly obrazy skládat do vět, v nichž jsem konečně využila některé střípky, které jsem si za posledních pár měsíců schovávala v šuplíčku kdesi vzadu v hlavě. Jako třeba ten o dívce v krásných modrých šatech, kterou jsem potkala v jednom baru

Jenže pak přišel klasický problém, že jsem si sedla k počítači a věty se zase rozsypaly na zmatená slova, která spolu záhadným způsobem najednou nespolupracovala. Takže mi to nakonec trvalo odporně dlouho, než tenhle střípek vypadal tak, jak má. Aspoň doufám. Doufám, že i nezávislému oku čtenářovu to celé bude dávat jakýž takýž smysl a že se tenhle střípek do projektu bude líbit.

P30/17: Snow

23. července 2012 v 21:11 | Rowan
Tenhle střípek mi leží v hlavě - překvapivě - od zimy. Napadlo mě napsat něco, úplně jiným stylem, než jak píšu normálně, než jak se normálně píše vůbec. A vznikla tahle myšlenka, se kterou jsem si hrozně dlouho nevěděla rady. Pořád jsem vymýšlela a přemýšlela... Byl styl, ale zkrátka chyběl obsah.

Nakonec se objevila i myšlenka obsahu. Tak moc jsem se jí chytla, až jsem docela zapomněla na jinou zápletku, kterou jsem původně do příběhu dát chtěla. Zkoušela jsem to tam zpětně naroubovat, ale nezdá se mi, že by to tak docela fungovalo, takže jsem to zkrátka nechala tak, jak jsem se rozepsala. Nevím, jestli je to dobře nebo špatně, protože už jsem se setkala se zpětnou vazbou, která mi naprosto vyrazila dech, ohledně konspiračné teorie, o co tam vlastně jde.

Ale skončím s vysvětlivkami. Původně jsem plánovala dát na závěr ještě EndNotes a vysvětlit, co že je tedy obsahem povídky, ale vzhledem k té fntastické konspirační teorii, jsem se rozhodla to neudělat. A budu moc ráda, když mi do komentářů napíšete svou vlastní teorii, o co by tu mohlo jít...

A úplně na závěr, než vás přestanu trápit úvody a začnu vás trápit samotnou tvorbou: Do teď nevím, jestli to je nebo není nějaký fandom. Ale i to se vztahuje ke konspiračním teoriím :D Ale už... Enjoy! =)

P30/16: Wish

24. července 2011 v 3:56 | Rowan
Je pozdě. Nebo vlastně brzo. Chtěla jsem jít spát už před hodinou, ne-li dřív. Ale když jsem se konečně trochu vzpamatovala, uvědomila jsem si, že se mi chce psát. Předevčírem jsem dokonce zase po dlouhé době zažila pocit, kdy jsem stála na zastávce, čekala na tramvaj a hlavou mi letěly věty a myšlenky a slova a já litovala, že přesně v tuhle chvíli neexistuje nějaký přístroj, který by to všehcno přenášel do grafické podoby. Stýskalo se mi po těhle stavech.

Nicméně dnešní noc přinesla střípek, další zlomek do projektu, jehož jediným smyslem je mít odbytiště pro podobné nesmysly. A musím to zveřejnit hned, protože ráno už by se mi to možná vůbec nelíbilo. Ne že teď bych z toho byla kdovíjak nadšená, ale po takové době mám radost z každého aspoň trochu uceleného čehosi, co se mi povede dát dohromady. A tenhle nápad jsem si nosila v hlavě už dlouho. Původně měl vypadat úplně jinak. Po dnešním večeru jsem myslela, že napíšu šílenou depku, ale nakonec to dopadlo lehce a nevinně a... Možná je mi i líp. Je to jen takové kraťounké cosi, bez hlavy a paty, a nevím, jestli to ještě někdo kromě mě pochopí (i když doufám, že jo =) ).

Projekt 30/15: Paranoia

16. března 2011 v 1:48 | Rowan
Křičte hurá a tři dny se radujte! (Nebo si začněte zoufat, záleží na vašem úhlu pohledu). Konečně se mi povedlo vrátit se k projektu. Ne, neskončila jsem s ním, jen jsem prostě měla příliš práce.

Tenhle střípek mi v počítači leží už docela dlouho. Tedy, v porovnání s jinými je to benjamínek, budou mu tak dva týdny. Myslím, že jsem ho nakousla někdy během minulého nebo předminulého víkendu, kdy jsem psala bakalářku. Pak jsem ho ale musela odložit a dneska jsem se k němu konečně zase dostala a během asi deseti minut jsem dopsala zbylé dvě třetiny O_o.
A ano, je hodně, hodně inspirovaný mými zážitky. A je to taková... srandička. Trochu ironická, snad trochu úsměvná a pravděpodobně se neodehrává jen u mě doma.

Projekt 30/14: Fear

28. února 2011 v 20:25 | Rowan
Takže konečně další střípek. Jak vám ho uvést? Další z náhlých nápadů při sledování událostí ve světě. Je to... Asi depresivní. Trochu post-apokalyptické, trochu sci-fi. Dost možná jste už podobné věci viděli a četli, nepřekvapilo by mě to. Tohle mě jen strašilo v hlavě a chtěla jsem to dát na papír. Asi jsem tam nedala všechny náapdy, které jsem k tomu měla a rozhodně jsem vynechala některé aspekty, které by situaci mohly ještě ovlivnit (ekolovie šla úplně mimo XD). A rovnou říkám - nehledejte v tom nic rasistického. Úmyslně nedokončuju myšlenku, co přesně se stalo, že se to všechno tak zvrtlo. Jen si hraju s myšlenkou...

A konec žvanění, snad se bude ... líbit (to zní cynicky, když vemu na vědomí ten obsah Oo ).

Projekt 30/13: Broken

23. února 2011 v 0:59 | Rowan
Inu, už jsem myslela, že dneska nic nebude. Únava, moc práce, prostě nenálada psát. Na druhou stranu jsem měla pocit, že bych dneska mohla zveřejnit tohle. A nakonec jsem si přeci jen sedla, učesala to a vytvořila z toho samostatný střípek.

Co k tomu říct? Nechce se mi k tomu nic moc říkat, protože už tak mám problém to sem vůbec dát. Jedinou nadějí, že čtenáři (i to málo, co bylo), už nejspíš odpadli, takže to vlastně nikdo číst nebude a... Pak je otázkou, proč to vůbec dělám. Asi mám nějakou naději, že se sem přeci jen jednou za čas třeba někdo zatoulá, ale.. ne, já prostě nemám, co k tomuhle říct. Ne tady na začátku, možná napíšu dovětek na konec. Na druhou stranu je otázka, jestli by varování neměla přcházet Před pohromou.

Projekt 30/12: Again

21. února 2011 v 23:35 | Rowan
Jsem hotová, mrtvá a vyčerpaná, s hlavou jak pátrací balón, a momentálně dost podrážděná nefunkčností internetového odkazu. No Hetalia today -_-

Bojim se, že to všehcno je vidět na dnešním střípku. Každopádně jedná se o pár let starý střípek, který jsem trochu učesala do mého dnešního stylu psaní a dnešního vykreslování postav, které se kdysi chovaly nesmyslně a pitomně. Původně se tenhle kousek jmenoval "Zas a znova", takže z toho zůstalo to "Znova" XD

Je to krátké, bezdějové, prostě momentovka v plné parádě. Vzhledem k délce se to možná setká s větším úspěchem než předchozí, poněkud delší "střípky" XD

A já jdu spát (Sledujete? Sledujete?! Je půl dvanáctý a já jdu spát! Neuvěřitelný...).

Projekt 30/11: Deal

21. února 2011 v 2:03 | Rowan
Poznámka: Omlouvám se za jeden den výpadku. Měla jsem toho trochu moc.

Jak už se ukázalo dřív, střípky jsem začala psát, abych se zbavila i starších nápadů, které ležely někde zahrabané ve složkách a šuplících, sedal na ně prach, ať již skutečný či virtuální, a mě bylo v podstatě líto, že jsou nevyužité. Tohle je jeden z nich.

Ennan tak nějak samovolně žije už čtyři, pět let. Svého času jsem se jí věnovala hodně, ale pak chudinka zmizela. I tak se ale vždycky jednou za čas někde objeví, aby se zase záhy ztratila. Zjistila jsem ale, že její příběh byl už docela dobře promyšlený a co nebylo, za ta léta vzniklo.

Když jsem teď ale před dvěma dny byla ve středověké hospodě, vzpomněla jsem si na ni, V hlavě mi okamžitě naběhl další střípek k jejímu příběhu, který kdysi dávno měl už pět kapitol (dobře, část z toho nebyla přímo s ní). A jelikož myslím, že ten začátek klidně můžeme fungovat i sám o sobě, jako střípek z nějakého příběhu, tady vám ho nabízím. A možná, ale vážně jen možná (nechci nic slibovat), se k tomuhle příběhu jednou vrátím a budu v něm konečně pokračovat :)

Projekt 30/10: Can You Hear Me?

19. února 2011 v 1:14 | Rowan
Když jsem dopsala dnešní střípek, došlo mi, že něco podobného jsem už napsala. Ačkoliv stejné to není. Takže hlavně z toho důvodu a jelikož je to založené na něčem trochu jiném, dám to sem a bez ohledu na podobnost.

V tomhle je část osobních pocitů, velká část fantasie a jedna nekonečná a nezměrná láska, kterou nezlomí ani obsese východními kulturami. Enjoy!

Projekt 30/9: Melody

18. února 2011 v 2:20 | Rowan
Dneska se pokusím vynechat řeči o tom, že jsem unavená a je pozdě. Bohužel začínám mít pocit, že nejlíp se mi píše po půlnoci, kdy je hrobové ticho a nic mě neruší. Což je dost děsivé zjištění. Ale co... Zatim to zvládám XD

K dnešnímu střípku. Je to tak trochu pohádka. Nehledejte v tom žádný smysl a logiku a neklaďte si otázky, které se možná logicky objeví (tím vám samozřejmě nezakazuju se ptát XD). Berte to jako příběh pro děti, o lásce a naději a tak vůbec těhle hezkých věcech, které rádi posloucháme i jako dospělí.

Nějak jsem dneska zase bojovala s tím, jaký střípek napíšu, protože žádné aktuální nadšení jako před dvěma dny s forever se nekonalo, ale zato se konalo osvícení na poslední chvíli, takže se mi v hlavě vyrojil tenhle nápad, který asi vážně nemá hlavu ani patu. Nicméně přeji hezkou zábavu :)

EDIT 18/02/2011: Po poradě s Lassie jsem se rozhodla ještě dopsat takový krátký dovětek, který snad nadobro dovysvětlí situaci.

Projekt 30/8: Treasures

17. února 2011 v 1:44 | Rowan
Až příště zase začnu blekotat něco o tom, že půjdu spát dřív, máte plné právo se mi hlasitě a okázale vysmát. zasloužím si to. Sice už dneska opět dojíždim, ale stejně tu sedim a píšu. Nevim, jestli jsem poctivá nebo jen blbá. Když už jsem ale přes počáteční únavu a absolutní neschopnost vymyslet, o čem bude dnešní střípek, nakonec na něco přišla (celá překvapená, že to vážně neni špatný nápad), nedokázala jsem se na to vykašlat a jít spát.

Ano, původně jsem myslela, že dneska (včera, zítra.. já už vážně nevim XD) nic nebude - nebo v nejhorším bude až ráno (hlasitý smích - oprava - dopoledne) - ale jak to tak u mě bývá, náhoda mi pomohla. Předkládám vám tedy jeden ze střípků, které jsou založeny na osobní zkušenosti a to staré jen několik minut (teď už dvě hodiny XD ).

Přemýšlím, jestli jsem chtěla napsat ještě něco dalšího a mám neodbytný pocit, že to bylo vážně úderné, ale v hlavě už se sbírají k odchodu, takže si nemůžu vzpomenout. Nebudu to tedy protahovat a příjemnou zábavu přeji.

Jo! Vim! A říkám si, co mi na tom přišlo tak úderného, ale když už jsem si vzpomněla - dneska nadpis zcela prvoplánovitě naprosto odpovídající obsahu. Ale to už tu vlastně bylo i na toho Valentýna... Ne, vážně už jsem utahaná, když mi tohle příjde jako důležité sdělení...

Projekt 30/7: Forever

16. února 2011 v 3:07 | Rowan
Začínám mít nepříjemný pocit, že jsem tak nějak vlastně vynechala už dva střípky. Když se na to tak kouknu, pomalu jsem přešla z "to do půlnoci stíhám" na "to už stejně nestihnu, když je deset minut po". Což v praxi znamená, že vlastně v noci píšu střípek na další den. Předběhla jsem sama sebe, původně jsem psala střípky ze dne předešlého... Bohové, čas je úžasně tvarovatelná množina... (a jestli vám příjde, že žvanim, uvědomtě si, že jsou tři ráno a já už jedu jen ze setrvačnosti).

Ale k dnešnímu / včerejšímu / zítřejšímu střípku... jak to u mě tak bývá, narazila jsem na obrázek, který mi vnukl myšlenku, tu jsem nechala pár minut kynout a nakonec jsem ji za stálého míchání a třepání vypotila na papír (já fakt žvanim, co? XD). Měla jsem dneska nějak náladu na trochu sentimentu (neměla bych číst srdceryvné komiksy, i když se v nich ve finále ztrácim, zanechávaj dojmy) a už vůbec bych do toho neměla koukat na Kolju. Ovšem libovolná náhodnost je čistě podobná... Teda, podobnost čistě náhodná XD S čímkoliv... XD

Anyway... Dost už, jděte si užít tenhle střípek a jako vždy, všichni v produkci doufáme, že se vám bude líbit. Já jdu spát *yaaaawn*

Projekt 30/6: Love

15. února 2011 v 1:09 | Rowan
Když už dneska máme ten Valentýn, nedá mi to, abych se nepokusila vytvořit něco tématického. A než se začnete křižovat ve smyslu "další blázen", přečtěte si to. A pro ty z vás, kteří Valentýnem žijí... Já ne XD

Hm, a ano, vim, že dneska je to poněkud odfláklé. Byla myšlenka, ale nějak mi moc nešlo jí dát na papír.

Projekt 30/5: Childhood

13. února 2011 v 0:43 | Rowan
Včera jsme se ohřáli v Itálii, dneska se posuneme trochu severněji, do chladnějších lokalit.

Tohle je rozpracovaný (hodně rozpracovaný) úryvek, který jsem psala jako součást mé práce na maturitu z Dějin výtvarného umění. Upřímně mě jeho původní podoba lehce zděsila, jak byla odfláknutá, takže s tímhle jsem o poznání spokojenější. Co si ale pamatuju, obrázek, který k tomu patřil, nebyl zas tak strašný, takže mě možná ironicky zachránilo právě to XD (Teď ovšem neuvěřitelně žvanim, protože všichni víme, že se svým výtvranem bych nikdy neprolezla XD).

Anyway... Tohle je jedna z mála věcích, kde se dá skutečně vystopovat má někdejší láska k historické, klasické fantasy typu Pán prstenů. Za poslední léta jsem se od ní už hodně vzdálila, ale pořád se ze mě dá občas něco vykřesat, jak se zdá XD Yay Middle Ages!

Projekt 30/4: Escape

12. února 2011 v 1:01 | Rowan
Psal se rok 2009, tuším srpen, a já byla na dovolené v Řecku. Proč jsem tady změnila zemi na Itálii? Prostě ji mám radši, strávila jsem tam dětství a miluju ji. Ale začátek tohohle vznikl právě v řeckém letovisku.

Původně to měla být povídka. Dlouhá, skutečná povídka s nějakou hlubokou myšlenkou, nebo alespoň nějakým ubohým příběhem. Jenže pokud se nepletu, už je rok 2011 a povídka nikde. A mě to bylo líto, takže tady je aspoň kousek, střípek, který víceméně zachovává myšlenku původního plánovaného příběhu. Ačkoliv tady poznáte jen Isabellu (jméno řečeno neni, ale klidně vám ho můžu prozradit XD), žádná z dalších postav, která s ní sdílí svět, se tu aktivně neobjevuje.

I přesto, že z povídky (minimálně prozatím) zbyl jen střípek, doufám, že na vás aspoň trochu dýchne horké italské léto a třeba se jednou dostanu k přepracování ve skutečnou povídku :)

P.S. Omlouvám se, že dneska tak pozdě, poněkud jsem se zapracovala do povídky, kterou už konečně dokončuji, takže na střípek zbylo méně času, než jsem myslela.

Projekt 30/3: Judgement

10. února 2011 v 23:07 | Rowan
Podívejte se kousek doleva (to znamená <<<- tam). Vidíte tam tu část "sběratelka příběhů"? Myslim to smrtelně vážně a tady je toho důkaz.

Jsou to asi dva roky (hrubý odhad, možná méně, možná více), co mi kamarádka vyprávěla o svém rozchodu. Už druhém se stejným mužem. A nějak z toho vyprávění vzniklo tohle. Jo jo, samozřejmě je to trochu dobarveno, lehce pozměněno a tak, ale inspirace je jasná :) Tímto děkuju a snad mě zítra nebudou pitvat na patologii XD

Projekt 30/2: Gray

9. února 2011 v 22:06 | Rowan
Ano, i tohle je jeden z důvodů, proč jsem se do projektu vrhla - většinu dnešního střípku mám totiž napsanou od podzimu. Dobře, jsou tu i starší kousky, ale když jsem si to tuhle četla, nějak jsem si říkala, že tohle by vážně chtělo dokončit. A původně to taky mělo končit úplně jinak, než jak jsem to tady ustřihla. Možná to časem dovedu až tak daleko, jak to původně mělo jít, ale teď na to není správná doba.

Je to totiž jeden z těch střípků typu "prošla jsem kolem-", takže nějakým způsobem osobní. A já si prostě neumim hrát na hrdinku svých příběhů, je mi líto, ale nejde to. Ačkoliv polovinu svého života vidím z pohledu třetí, nezúčastněné osoby, na papír (natož na takový, který chci zveřejnit), to pořádně dát nedokážu. I proto mám tak trochu pocit, že tohle je poněkud piece of sh*t.... XD Ale whatever, stejně se mi to tak nějak docela líbí, říkejte si o mě cokoliv XD

A ještě dovětek - tu malou holčičku jsem takhle pozdě v tramvaji viděla asi týden po tom, co se ztratila ta Anička v pražské Troji... Ale pro ujasnění - velká část tohohle je fikce, vykonstruovaná pro povídku... Ale konec okecávání - HERE WE GO!

Projekt 30/1: Expectation

8. února 2011 v 17:50 | Rowan
První střípek. Původně jsem myslela, že začnu jiným, ale tenhle byl aktuálnější. Napadl mě včera večer při sledování Reportérů ČT, nebo co to je za pořad, kde se věnovali situaci v Egyptě. Jeden z fotografů, který tam mluvil mi vnukl myšlenku, která se přetvořila v následující střípek.

Celé je to vymyšlená fikce. Netuším, jestli v ulicích Egypta někdo takový jako dobrovolné zdravotnice existuje nebo ne, nebyla jsem tam a nebudu. A za názvem "Očekávání" se skrývá očekávání svobody, kvůli které demontrace začaly.

Stručně o projektu

8. února 2011 v 16:14 | Rowan
Nemám ráda tahle úvodní slova. Už proto, že za nimi vždycky vidím nějaký slib, který zkrátka a dobře ne vždy dokážu dodržet. Nicméně mi ale příjde fér aspoň ve stručnosti shrnout celou situaci. 

Projekt 30, jak jsem si to sama pracovně nazvala, je onen bláznivý nápad, o kterém jsem se zmiňovala v předchozím článku. Jeho podstatou by mělo být "co den-to střípek". Jenže... Vy, kteří mě znáte, mě znáte a víte, že tohle jsou pro mě občas galeje a prostě ne vždy mi to výjde, jak si představuju. I proto jsem zvolila číslo 30, ačkoliv častější bývá Projekt 100. Myšlenka ale zůstává podobná, ne-li stejná. 

Pokud mi to půjde, ve výsledku by to mělo vypadat tak, že se tu denně objeví střípek. Krátká próza na nějaké téma. Témat je hodně - objevila jsem tři opravdu dobré seznamy na Projekt 100 (dobře, celkem mám těch témat "jen" 280), takže jsem si je prošla, vybrala body, které se mi líbí a zkusim to nějak zužitkovat. Možná ale někdy kreativně vymyslím vlastní nadpis. Ze dvou důvodů - jednak je tohle můj první pokus a vážně se nechci odradit hned v úvodu, takže si to srabácky zjednodušuju. Druhak - hlavním úkolem tohoto cvičení je dostat na papír všechny ty střípky, které nosím v hlavě a mám porozepisované všude možně. Takže si z toho psaní vlastně dělám takovou malou hru. 

Možná, ale jen možná, se časem propracuju k tomu, že Projekt 30 rozšířím a budu v něm pokračovat dál. Možná po čase začnu pod aktuální téma házet anketu na hlasování pro další téma... Možná, možná, možná.

V tuhle chvíli zůstanu jednoduše u toho, že se sem budu snažit přidávat "pokud možno denně/co nejčastěji" nějaký ten střípek. A teď už konec krafání a šup nahodit první téma :D
 
 

Reklama